Aja | Dubaj 2015

Dubaj - město budoucnosti

22.3.2014

Nedele

Huraa, dockali jsme se! Letime za teplem, za poznanim, odpocinkem i morem, dobrym jidlem i nakupy, letime do Dubaje! Auto nechavame v Praze na nasem oblibenem miste a jdeme na bus na letiste. Vlasta otuzilec se prece nebude tahat do Dubaje s riflema, takze jede v kratasech a triku s dlouhym rukavem (venku jsou dva stupne). Divim se, ze nema i zabky. Odletame trochu zpozdenym letem v 13:30 se spolecnosti FlyDubai. Let je klidny, ale nekonecne dlouhy. Pet a pul hodiny, ale zda se fakt nekonecny. Najime se, dame si kavu, vyspime se a stejne mame pred sebou jeste tri hodiny letu... Diky casovemu posunu rychle zapadlo slunce, letime za tmy a mame pocit, ze uz musime byt aspon na Zelandu, nebo co. Do Dubaje priletame v 22:15 mistniho casu, u nas je o tri hodiny mene. Venku na nas dychne teply emiratsky vzduch. Lednicka na kolech nas preveze od letadla do letistni haly, kde prochazime kontrolou s ocnim screeningem, dostaneme razitko do pasu a jsme na tyden jejich :-) plan je naskocit do metra, ktere jede jen do 23h, tam koupit cervenou kartu, kterou to metro zaplatime a bez ktere se tu nesvezete. Nemame zadnou hotovost, musime platit kartou. Vylezeme z letistni haly a hle, zadne metro tu neni. Oukej, zkusime se priblizit busem (stanoviste busu je nalevo od vystupu z haly). No jo, jenze nemame tu kartu a bez te nas zadny bus nechce vzit... Jdeme tedy zpet do letistni haly, kde kupujeme ve smenarne nejnutnejsich 100 dirhamu a pan za prepazkou nam radi, at chytneme sky bus, ze v nem si muzeme kartu koupit. Cekame na nej HODINU a nejel. Uz bylo po pul dvanacte a metro uz mezitim zavreli... Kaslem na Skybus a jdeme vzit taxika primo do hotelu. Musime se postavit do fronty a pockat, az nastoupi vsichni pred nami, nejde si vzit taxi nekde vzadu. Nastupni taxa je 20AED a do hotelu je to nejakych 7km. Zajimave je, ze jizdne naskakuje i kdyz stojime na semaforu, a ze ty prodlevy jsou pekne dlouhe. Nas jednohvezdickovy hotel Africana zadny z taxikaru neznal, kdyz jsme se ptali na cenu za svezeni. A ze se jich sebehlo asi 10. Ani ten, co nas veze ho nezna. Navigujeme ho tedy podle nasi navigace a za chvilku tam jsme. Platime 36AED, prolejzame dvema postrannima ulickama a jsme u hotelu. Ted chvile napeti, dostaneme pokoj, nedostaneme... Mame sice rezervaci z bookingu, ale zname tyhle arabase... Chlapik na recepci, co se tvari, ze mu patri aspon pulka Dubaje, vezme papir a udela takovy ksicht jako:,,A sakra, fakt prijeli." A zacne mluvit na svoje pikoliky jako:,,Uklid kumbal, dame je tam." Vezme do ruky kalkulacku a ten papir z bookingu a zacne neco kalkulovat, pritom na pul huby porad neco rika svemu posluhovaci a nas si vuuubec nevsima, jsme vzduch. Pak na nad teda otoci kalkulacku a ukaze, ze mu mame dat 1700AED. My meli ale na papire 1300. Hned jsme se tim ohradili a on, ze to vysvetli, ze 1300 je cena bez tax. To ale nebyla pravda, v papiru bylo jasne uvedeno, ze cena je konecna, vcetne vsech tax. Ukazujeme mu to a on se pta pikolika za pocitacem a ten vrti hlavou, ze ne a kontroluje to na bookingu. Pak se usmeje jako ze:,,Jejda, a jo, maji pravdu." Sefik se na nas poprve podiva, trochu usmeje a da pikolikovi pohlavek, ze to spletl. Platime tedy 1300AED za sedm noci, coz je bezkonkurencne nejlepsi cena. Dava nam pokoj 103 s tim, ze ted nema nas DeLuxe a ze nam ho zitra vymeni, ze se omlouva. Prijde pro nas lift boy a chce nam vzit zavazadla a desne se divi, ze zadna nemame. Ve vytahu se pta, na jak dlouho jsme tu a zase se divi, ze mame jen batohy. Otevira pokoj a trochu to smrdi, pokoj je kuracky, je ale cisty a pekny, jsme spokojeni. Zapiname klimatizaci, piseme domu, sprcha a na kute. Mame toho dost. Pak chceme vypnout klimatizaci, ale nejde to. Vyplneme uplne vsechno, ale porad trochu fouka a to primo na nas, na postel. Zamysakujeme se a doufame, ze to zaspime. Je nam ale zima. Pod dekou jsem zpocena, ze mi tecou curky potu, ale hlavu mam zmrzlou. Nekdy ve ctyri rano vlasta jde vyndat klice z elektriky a tim se konecne vypne i klima a my snad usneme...hura, ticho, nic nehuci. (Jooo, nad dvermi do koupelny visely a desne nahlas tikaly hodiny, tak ty jsme zavrely do lednicky) No a najednou na chodbe zacal cinkat vytah a nekdo asi vytiral a triskal kostetem o zdi... Do te doby jsme jeste oka nezamhourili :-( pak kdyz prestal triskat a cinkat, zacal muezin svolavat na ranni motlidbu... Bylo pet hodin rano. To uz se jen trochu hystericky smejeme. Pak konecne usiname a spime az do sedmi, tedy krasne dve hodiny :-) u nas ctyri hodiny rano, takze jsme zmlaceni jak se patri... Utahanejsi nez kdyz jame sli spat.

Pondeli

Vstavame, snidame jeste svacu z Ceska a razime do mesta. Mame dnes v planu poznat starou Dubaj - Deiru. Pocasi nam preje, oproti 40 stupnum minuly tyden dnes ma byt zatazeno a predpoved vysla. Je 27 stupnu, zatazeno. Zalezeme do metra, koupime stribrnou kartu za 25AED, na ktere je nabito 19AED a jedeme na zastavku Al Ras, odkud dojdeme na Gold Souq. Je den, presto pecka, tolik zlata normalni clovek nevidi za cely zivot. V noci to tu musi byt nadherne, ale zlato nas nebere, proto uz se sem nevratime. Zdejsi stare souky maji krasne drevene vstupy a strisky, lucerny a drevene vstupy do jednotlivych obchudku. Vypada to moc hezky, ale mam pocit, ze to je jen turisticka atrakce, nic autentickeho... Projdeme gold souq, vyfotime se s nejvetsim prstenem sveta a pokracujemena spice souq. Pak chceme prejet reku, sedame tedy na abru u gold souqu, ktera nas za 1 dirham preveze k pevnosti Maktoum. Tady se kousek projdeme, ale je to nejake nezajimave. Odlovime kesku a jdeme zpatky, sedame na metro a jedeme na zastavku Karama, kde chci okouknout zdejsi obchody s napodobeninama. Ihned po vylezu z metra se nas ujima mlady muz, ktery nas tam pry dovede. My mamlasove se nechali nachytat a sli s nim. Zavedl nas samozrejme do nejakeho sveho pidi obchudku, ktery kdyz vidime, tak to okamzite otacime a jdeme si po svych. Na Karama shopping plaza dojdeme zahy a je to takovy soubor namesticek, kolem kterych jsou male obchudky plne fejku svetovych znacek, ale i svetovych cen. Za fejky chteji skoro tolik, co za originaly, takze zklamana uzaviram tuto kapitolu a uz nic hledat nechci. Jdeme zpatky na metro a protoze jsou asi dve hodiny, rozhodneme se dnes jeste odbyt Mall of Emirates. To je to nakupni centrum se sjezdovkou. Jedeme celkem dlouho metrem a vetsi cast jedeme nad zemi a je to parada. V prvnim vagonu Gold class to musi byt absolutni pecka, metro totiz jezdi bez ridice, takze mate vyhled primo z prvni ruky. Vjizdime do centra mezi mrakodrapy, kolem nejvyssi budovy sveta a za chvili uz vidime i plachetnici a Jumeriah hotel, v dali i Atlantis. Vystupujeme na zastavce Mall of Emirates a jdeme do nej. Zvenku nevypada nejak velke, ale vevnitr???? Nejvetsi nakupni centrum, co jsem kdy videla! Asi milion ulicek a v kazde obchody svetovych znacek. Ty nas ale moc nezajimaji, mame uz dneska natapano a nohy boli... Sedame si na chvili na kavicku a po kratkem relaxu se tedy dojdeme mrknout na tu blaznivou sjezdovku, co tady v pousti nechapeme co dela, ale lidi to bavi, je plna stejne (z pujcovny) oblecenych lidi, co lyzujou, ale spis jen tak blbnou na snehu, bobujou a klouzou se na ledove skluzavce. Njn, snih, jak malo staci ke stesti :-) jedeme metrem zpatky na hotel a zase cestou koukame, jak se v Dubaji ve velkem stavi a jak vsude, kde nestoji budova, je poust, poust a poust. Je to mazec, ze tohle vsechno tady vyrostlo za pouhych padesat let. Za dasich padesat, az dojde ropa, to tady bude prazdne, osuntele, vytriskane, zavate piskem a bude to mrtve mesto jako Famagusta na Kypru... Cestou do hotelu si Vlasta v obchode koupi nealko pivo, no je to pecka, ze se ten chlast tady nikde neda koupit. Fakt palec nahoru! Bezpecnost se zveda o tisic procent! Na hotelu si pul hodky odfrkneme, nabereme sily a v pul sedme vyrazime zkouknout Deiru za tmy. Jedeme na textil souq, ktery je hned vedle Gold souqu a v noci nasvetlene je to opravdu nadhera, tak nadherne latky, trpytici se az oci prechazeji, jsem v zivote nevidela. Je to tu opravdu takovy ten arabsky svet z dob hedvabne stezky... Prekrasne latky, zlato, vune koreni a parfemu... Ma to atmosferu a zanechva to ve mne krasny pocit. Pak sedame na abru a nechame se prevezt zpatky do Deiry, tady si sedame na promenadni zahradku a Vlasta si dava shavarmu (normalni kebab) a popijime ledovou vodu z kokosu a nasavame vuni Dubaje. Vsechno kolem krasne sviti nebo blika. Pesky pak dojdeme az k hotelu, kde si jeste sedame na vecu a moc si pochutnavame. Tesne u hotelu Vlasta objevuje pekarnu s plackama, na kterych ulitava a musi si jeste jednu dat, prestoze je prejedeny k umreni. Zavislak :-) V deset jsme na hotelu, pokoj jsme si nakonec nechali, protoze ten Deluxe byl jiny jen v tom, ze mel televizi, ale zato byl primo naproti vytahu, coz je peklo, protoze vytah cinka jak zbesily. Jo, mame lehce spalene casti tel, co vykukovaly, prestoze jsem se rano mazala a hlavne, prestoze cely den bylo zatazeno a dokonce i sprchlo!

Utery

Rano se budim, poodhrnu zaves a vidim, ze je vymetena obloha, juchu, predpoved vysla, vstavaaat, jedeme na plaz! Dnes mame na pul sedmou vecer zarezervovany vstup na Burj Khalifu, nejvyssi budovu sveta, takze dopoledne chceme zajet na plaz, tam se placnout a tak ve dve se zvednout a pomalu se premistit do Dubai Mallu, odkud se vstupuje na vez. Metrem dojedeme do stanice Mall of Emirates, kde si predstavujeme, ze na mistnim autobusaku nasednem na bus, ktery by mas mohl k plazi dovezt... Dva lidi nam rekli,vze to nejde, stejne to musime zkusit, no a meli pravdu. Musime nadchodem prejit tu tisiciproudou dalnici a pak dojit nekam, kde nas muze nabrat taxik, coz je proklate dost daleko. Pred nami jde nejaky sejk v te bile nocni kosili a najednou vidime, jak leti roh od obalu... Za chvili cely obal Kinder bueno... Pak celofan, ve kterem je to zabalene... No prase, vre ve mne krev, ale rikejte jim tady neco... Pak tedy chytneme taxi, ktere nas za 12AED (z toho 5 nastupni taxa) doveze na public beach u hotelu Burj Al Arab. Je asi pul jedenacte, uz je fakt horko a byt konecne po pul roce u more je vzdycky ta nejhezci odmena za ty predesle mesice vsedniho zivota. Plaz je velika, pisek bily, hodne musli... Delame par fotek s plachetnici a jdeme vyzkouset more. Je prijemne, ma uplne idealni teplotu. Akorat vlny jsou na surfovani, taky tady dost lidi surfuje. Planovala jsem si nenamocit frizuuuuru a make-up, kdyz mame odpoledne jeste ty prohlidky, no prvni vlna se mnou svihla a more me pohltilo a bylo po planech :-)) pak se opalujeme, prohrivame kosti po zime, nasavame teplo... Prestoze jsme nekolikrat namazani, ve dve uz jsme rudi jako prasata. Balime a jedeme taxikem zpet na metro a presouvame se dle planu do Dubai Mall. Z metra do samotneho nakupaku je to neskutecna dalka nadchodem, myslim tak dva kilometry urcite. Jdou videt okolni rozestavene dalsi mrakodrapy, delnici jako mravenecci v reflexnich vestach, jerab kam se podivas... Az to skoro neni hezke. Pak konecne vstoupime do Dubai Mallu, ktere ma byt nejvetsi na svete. 1200 obchodu, kluziste na brusleni, obri aquarium, vnitrni souq, vodopad... A nejvetsi cukrarna sveta, kterou jsem nenasla a beru to jako prohru, protoze to byl jeden z mych Must See priorit na prednich prickach. Motame se tady, abychom videli vsechno co tu videt jde, aquarium je teda fakt paradni a muzete si zaplatit vstup a jit tunelem primo v nem nebo za 750aed se s vybavou zapotapet mezi zraloky a rejnoky. v sest uz jsme uplne mrtvi, dnes jsme nalitali jeste vic nez vcera. Sedime v nejake jidelne u vstupu na Burj Khalifa a cekame, v 18:15 uz nas pousti dovnitr. Kupovali jsme vstupenky zamerne na pul sedmou, abychom zeshora videli zapad slunce. Nez se ale dostaneme nahoru, je sedm hodin a slunce uz je zapadle :-( to nas fakt stve, mohly byt krasne fotky. Vstup na pul sedmou je jeden z nejzadanejsich, byly desne fronty na vytahy, ale kdyz jsme do nej vstoupili, zhasnula se svela a zacalo promitani na steny vytahu, pribeh o tom, jak si mame plnit sve sny a ze dubajci si ho touto budovou splnili. Vystup do 124 patra trval necelou minutku a vubec mi neprislo, ze jsme prevysili 600metru, neni citit zadny pohyb. A konecne jsme nahore. Vystupujeme na venkovni vyhlidku, nad nami jen nebe a zbytek veze... Pod nami Dubaj jako na dlani a od padu vas deli jen sklo, a tim se da prostrcit ruka, Vlasta tak v sedm hodin fotil fontanu, ktera predvadela predstaveni na arabskou hudbu. Je to fakt vyska, chvilemi mam zavrat a pocit, ze se vez houpe. Kdyz prilepite hlavu na sklo, vidite pod sebe a to je mazec. Plachetnice uz vubec nejde videt, tu budeme muset zajet nekdy vyfotit se zapadem slunce a v noci je pry krasne nasvicena. Kdyz se dostatecne pokochame, jedeme dolu a v pul osme jeste stihame fontanu zespodu a odsud je to teda naprosto fenomenalni. Voda, strikajici do rytmu hudby z Vinettoua nekdy do straslivych vysek, no mam husinu celou dobu a rikali jsme, kam se hrabe Hong Kong se svou light show. Tohle je pecka! Po predstaveni konecne jedeme domu, musime zase projit cely Dubai Mall a pak zase ty dva kilometry, abychom se dostali do metra. Nohy nas boli jako uz dlouho ne. Navic vylezly spaleniny a vypadame opravdu jako prasata. Dojedeme na nasi zastavku Banyia square, cestou do hotelu si koupim kokos na vypiti, placku v pekarne a pak uz jen lezime a odpocivame. Mame oba zimnici z toho upalu, ale da se to vydrzet.

Streda

Rano spime dlouho, nemame zadny plan, proto spime, dokud to telo chce :-) pali nas vsechno a kdyz se na sebe podivam do zrcadla, nezbyva mi nez zkonstatovat, ze vypadam jako debil. Nos cervenej jak paprika, celo a kousky tvari, jak jsem se asi blbe namazala a kolem oci bily kola od bryli. Ruce, nohy, bricho, vsechno mame spalene jak blazen. Mame novy opalovaci krem Hawai Tropic, mysla jsem buhvi co to nebude, kdyz to stoji co to stoji, ale mam pocit, ze jsme se snad ani nemazali. No proste SPF 15 je na Dubaj malo. Dnes tedy nemuzeme na plaz a hnaty nas boli po tech dvou dnech, ze se nam nechce ani chodit, takze trochu prekerni situace. Nakonec se rozhodneme, ze zajedeme zkouknout palmu. Dva dny jsme nemeli kafe, tady v Deire je to trochu problem. Vlezete do kafeterie, chcete kafe a oni nemaji. Nebo kdyz uz nekde maji, tak 3v1. Na Banyia square je McDonald a ma kafe, hura! Vlasta si dava ,,Big breakfast" za 15aed a v cene jsou dve michana vejce, houska, dzem, masova placka a smazena bramborova kase a obr kafe, ktere staci nam obema. Hura, uz vime, kde budeme snidat! Jo, mimochodem, jen samotne kafe v Dubaji stoji 10aed. Pak se metrem presouvame do stanice Internet city a odtud se taxikem nechavame zavezt skrz celou palmu az k hotelu Atlantis (21,50aed). Da se jet i nadzemkou jednokolejkou, ale vyjde to draz, neda se v ni platit kartou NOI, neb ji vlastni soukromy dopravce. Na palme jsme ani nevime jak, nejde to vubec poznat, jsou tu velke ulice a velke domy... Sem tam jde zahlednout list te palmy, ale nestihame to fotit. Vystupujeme u Atlantisu a jdeme dovnitr vchodem pro navstevniky. No je to nadhera, co vam budu povidat. Je to sedmihvezdickovy hotel, uvnitr je nakupni pasaz, na zachodech lampy jakoby z morskych koniku, lustry z delfinu a sloupy z musli. Dojdeme ke vstupu do nejvetsiho aquaparku, ale dovnitr nechceme, to bysme umreli s tou spalenou kuzi. Ne ze bysme se nesli vyblbnout. Maji tu i bazen s delfiny, kde si s nimi muzete zaplavat. To je jeden z mych snu, ale ne v bazenu, ale v mori, tohle at si daji jini. Jdeme ven, fotime Atlantis a v dali planetu, vysypanou do more piskem, tak jako palma, na ktere jsme ted. Projekt Earth se ale nejak sekl a ne a ne ho dokoncit. Paradoxem je, ze jedine sidlo, ktere tu stoji je rezidence Michaela Schumachera. Ten uz si ji asi moc neuzije. Pak si na chvili sedneme na travu do stinu palmy a odpocivame a uzivame si a vedeme takove ty reci jak je to husty, za jak kratkou dobu tady vsechno realizuji a ze bysme v zivote nerekli, ze se na palmu podivame. Pak bereme taxi a chceme se nechat vysadit nekde u listu palmy a vyfotit ty domky a plaze v nem, ale nejde to, u kazdeho listu je zavora a pousti tam jen rezidenty. Jeden list je v rekonstrukci a nas ridic se snazi, premlouva hlidace, at nas tam pusti jen na fotku, na dve minuty. Pry ne, ze jsou tam dve kamery a ze by mel problem. Ale nerika to nijak rozhodne, spis se tak krouti, vypada to, ze se necha premluvit. Nas ridic je dobrej, rika mu, ze kdyz by byl problem, tak rekne, ze tam pracujeme :-)))) tady stavi Indove, Pakistanci, Filipinci apod., my bysme urcite neprosli, ale je vtipnej, snazi se. Presto nas dovnitr hlidac nepusti a to me dost stve. Kazdy den je tu neco, co me hrozne mrzi. Vcera cukrarna a dnes, ze se nam nepodarilo vyfotit list. Nechame se tedy dovezt do Dubai marina na public beach, je u hotelu Movenpick. Je dlooooouha a je na ni milion lidi. Kus od nas je ve vode spousta skakacich hradu, vodnich atrakci, lyzi, atd. Placneme sebou do stinu drevene boudy pro plavciky a usiname. Kolem chodi arabas s dvema krasne nazdobenymi velbloudy a vozi zajemce, ale za foceni nic nechce, coz treba v Egypte by vas svlikli z kuze. Je to tady uplne jine... Sice arabsky svet, ale evropsky civilizovany, uplne dokonala kombinace. Lide jsou slusni, ohleduplni, ochotne poradi, pomohou, v metru dodrzuji to, ze se nastupuje ze stran, aby zustal volny pruchod pro vystup, muzi necumi a nevejraji, nesahaji... A tak dal, a tak dal. Teda lide, muzi, no. Zen tu moc nepotkate. V metru kdyz uz nejaka jede, tak ma svuj ruzovy vagon, v obchudcich, restauracich, na ulici z 90% muzi. Co tady ty zensky delaji? Opravdu se jen staraji o rodinu? Kolem pate se zvedame a jdeme na metro, jdeme mezi mrakodrapy Dubai mariny, pres kanal, po kterem jezdi lodky a na metru jsme asi za 15minut, je to kousek. Podari se nam vlezt do prvniho vagonu a neni Gold class, takze celou cestu mame paradni vyhled primo pred sebe a je to pecka. Dubaj je fakt jako mesto z budoucnosti. Nadzemka, na ktere "lita" vlak bez ridice mezi mrakodrapy... Vystupujeme na Banyia square a jdem si koupit do mekace zmrzku. Lize tady kazdy, uz rano pri snidani tady chodily davy lidi pro zmrzlinu. Musime do venkovni fronty, je to vtipny, napravo fronta k okynku a nalevo dvacet chlapu sedi na rimse a lize zmrzku :-) Nevime kolik stoji, pocitame tak bura... Toci se tu ve velkym, chlapik za okynkem ma v ruce treba sest kornoutu a vsechny je naraz natoci. A za jednu chce jeden dirham :-))) tak proto vsichni lizou :-) konecne neco hned po nafte, co je tady opravdu levne. Pak si cestou na hotel jeste davame vecu v jedne z tech poulicnich zradelen, ja nejake kure v kari s plackou a Vlasta dve shavarmy a je nam krasne. Hned vedle je pekarna placek a maji tam tu pec v zemi, tu diru, do ktere placnou na stenu testo a za deset vterin je upeceno. Chteli bychom to vyfotit, ale zrovna chlapec, co tam ty placky dava je jeden z mala vejralu a celou pul hodinku, co vecerime na me kouka a oci odtrhne jen kdyz vyndava a zandava placku. Takze fotime jen kad velkou jako vana plnou kynouciho testa, ze ktere delaji koule velke jako pest a z tech pak placky. Na hotelu jsme brzy, dnes volame domu pres skype a uvidime konecne nasi smudlinku. Pisu pak denik a Vlasta mezi tim usne.

Ctvrtek

Spime do krasnych deviti hodin a me uz rano ani nebudi muezin, jak tvrde spim. Venku je zase vymeteno a my porad kvuli spaleninam nemuzeme na plaz. To jsme teda fakt nezvladli. Planovali jsme, ze na plazi budeme kazdy den aspon na par hodin. Misto toho trpime a schovavame se pred kazdym paprskem. Ja mam lehoucke pareo, ktere mam uvazane kolem ramen, jednak me to chrani pred slunickem a jednak se citim lepe, ze neprovokuju odhalenymi rameny. Je to tady ale opravdu v klidku, citim se tu bezpecne. Vymyslime plan na dnesek, vsechno co jsme chteli videt uz jsme videli, zbyva nam The global village, jakysi park, kde ma svou cast kazda zeme. Ten ma ale otevreno az od 16h. Takze do te doby se budeme potloukat po Deire. Jdeme zase na Big Breakfast do McDonalda a ja tak ziskavam dalsi dva mini dzemiky v mini sroubovacich sklenickach, ktere se budou paradne hodit na vzorky mych domacich marmelad. Trha mi srdce, kdyz vidim, jak je ostatni nenacate vyhazuji. Takove plytvani jidlem, sakra! Po snidani jedeme metrem jednu zastavku na Palm Deira, kde ma byt ovocny a rybi trh. Muj knoflicek citi pach rybiny okamzite po vystupu z vlaku. Mam ho totiz nejaky citlivy, Vlasta se vzdycky divi, co citim, ze on nic neciti, ale ja citim vsechno. Rybi smradek se stupnuje s kazdym krokem bliz na vzduch a kdyz vylezeme ven z metra, smrdi to tu jak neumyta bezdomovkyne. Trh jde hned videt, tak jdeme. Jakmile ale prejdeme nejakou zonu smradu, ci co, uz to nesmrdi. Vstupujeme do trziste a je to napul trh s ovocem, zeleninou a datlemi a je prekrasny. Ovoce i zelenina perfektne vycistene, nacancane, usporadane, prodavaci na nas volaji a lakaji nas ke svym stankum, ale nejsou nijak neodbytni, jsou v pohode. Pak projdeme do rybiho trhu, kde uz je to vetsi mazec, je tu asi tisic prodavacu ve stejnych uniformach a prekrikuji se a predhaneji v tom, jak nas k sobe nalakat. Jsou tu krasne ryby vsech velikosti a druhu, krabi, sepie, musle, krevety a ta ostatni havet. Prochazime dal do casti, kde maji maso a tady se Vlastovi jako nemasozroutovi dela krapet blbe. Je to tu navesene na hacich, maso, hlavy, vnitrnosti, kopyta... Delame par fotek a vracime se na ovocny trh, kde kupujeme tri banany za 3 aed a kokos na vypiti za 5 aed. Smouvat moc nechteji, kokos jen o jeden dirham a treba v datlovem koutku maji pevne napsane ceny. Ochutnavam prvni datli ve svem zivote a musim zkonstatovat, ze je to fakt dobry! Takze uz vim, co dovezu domu. Planujeme se sem vratit vecer a nakoupit. Sledujeme, jak mistni nakupuji melouny. Ukazou, ktery chteji, prodavac do nej udela vyrez, ktery vytahne jako suplicek, zajemce ochutna a kdyz je vse ok, tak tam ten vyrez zase vrati a zajemce si odnasi meloun. Tedy odvazi, jezdi tu pikolici s koleckem (normalne stavebnim) a za 15aed s vami hodinu jezdi a vy mu do kolecka odkladate nakup. Dopijeme kokos a jdeme zevlovat po okoli, bus do Global village jede ze zastavky Union a prvni ma odjizdet v 15:15. Motame se po gold souqu a ve zlatnictvi, kde maji ze zlata kosili, burj khalifu a zlatou cihlu, ktera vazi 160kilo. Saaakra, tu mit... Pak se presuneme na tu Union station, kde uz stoji bus a ridic rika, ze musi nastoupit 12 cestujicich, abychom mohli odjet, tak sedime v chladku autobusu a cekame. Kolem treti je nas 14, takze jedeme a jedeme fakt daleko, nevim, jak dlouho jsme jeli tam, ale zpatky skoro hodinu (Bus 103 za 10aed). Je to uplne v pousti, nevim, proc to postavili tak daleko. Je tu obri parkoviste, ktere je uplne prazdne a my mame pocit, ze jsme Ti Griswoldovi, co jeli pres celou Ameriku do zabavniho parku a kdyz tam prijeli, tak mel zrovna tyden zavreno. Tady to tak nastesti nebylo, koupili jsme vstupenky za 15aed a ve ctyri hodiny, kdy oteviraji, vesli. Je to tu opravdu pekne, takovy obr kruh, kolem ktereho jsou postavene vesnicky ruznych statu, kde maji obchudky s jejich zbozim, teda ne vzdycky, maji tam vsechno mozne. Davaji ochutnat jejich mistni produkty, med, susenky, bonbony, za chvili jsme preslazeni jako blazen. Voni tu ruzne orientalni vune jak z kadidel, tak z parfemu... Je tu i jidelni cast, lunapark s prisernymi na pobliti atrakcemi, reka, po ktere se muzete svezt na lodicce a velke podium, kde se stridaji zeme se svymi predstavenimi. Chvilemi prochazime pavilony ruznych zemi, chvilemi sedime na trave a sledujeme predstaveni na podiu, az se setmi a vsechno se krasne rozsviti a nema to chybu. Park se zaplnil, nedovedeme si predstavit, jak to tu vypada v pondeli, kdy je family day. V jednom z poslednich pavilonu, mozna Malaysie nebo Kambodza, ani nevim, mi muj drahy manzel koupi kabelku, aby neporusil tradici nasich cest. (Pozn.autorky: genialni tradici :-) ) Mam obrovskou radost, protoze uz jsem byla smirena s tim, ze z Dubaje si nic neprivezu. Nic se mi tu nejak nelibi a kdyz jo, jako treba ty jejich prekrasne orientalni kaminky zdobene saty, tak vim, ze by se to u nas nedalo nosit... A Dubaj opravdu neni zadna levna destinace, vetsina veci je drazsi nebo v lepsim pripade stejne drahe jako u nas. Jsme rozmazleni z Asie, ale zase proti evrope, kdyz by se prepocitavalo na Eura, tak jsou tu normalni ceny. Zpatky k Global village. Vylejzame z nej pred osmou a sedame na bus 104, ktery jede na metro Ghubaiba, coz je kousek od nas, takze parada. Nohy uz nas nechutne boli, uz nechceme chodit. Tyhle poznavaci dovolene... Nohy nechapou a kdyby mohly, tak si urcite klepou na celo, co to s nima vyvadime. Jedeme dle planu na Fish market, kde kupujeme 4,5 kilovy meloun za 4aed kilo (zitra na plaz), mango za 15aed kilo a kilo a pul ruznych druhu datli, ze kterych udelam balicky jako darky z Dubaje. Je to to jedine, co je mistni, vsechno se sem vozi. Pak konecne jedeme na nasi zastavku Banyias square, do obchodu pro nejake piti a do pekarny pro teply arabsky chleb a hura na hotel. Je jedenact, dnes toho mame plne kecky.

Patek

Dnes je patek, jejich den volna, jejich nedele. Dnesek mame naplanovany jako den na plazi, stejne jako zitrek. Z Dubaje uz jsme videli vsechno, co jsme chteli, muzeme konecne odpocivat a vychutnavat si posledni dva dny klidu bez Kacenky. Styska se nam, ale vime, ze sami bez ni nebudeme zase minimalne rok. Rodice hodnych deti necht nas odsuzuji, rodice neposednych certiku pohopi :-) Vstali jsme docela brzo, po devate uz jsme na ceste na snidani. Po ni chceme jit do metra dobit nase NOI karty, protoze kdyz na nich mate min nez 7,5aed, tak uz vas nic nesveze. Dnes pojedeme daleko, tak potrebujeme mit nabito. (Jo a vsude jsme cetlu, ze MHD vam tu odecte max. 19aed za den, tak blbost, odecita to vsechno, co projedete) A hle, metro je zavrene! Nevime proc, nic neni nikde napsane... Prisuzujeme to tomu, ze je patek. To jsme ovsem v pytli. Na karte mame 13aed, zpatky z plaze uz se nedostaneme. Ridici opravdu kontroluji, jestli si kartu pri nastupu pipnete, i kdyz nastoupite zadnimi dvermi) No neda se nic delat. Jdeme najit zastavku busu C28, ktera je hned za Mekacem, nejakych 200metru na stejne strane. (Jooo, jeste jsem nerekla kam jedeme. Takze dnes chceme poznat Mamzar beach, udajne nejhezci v Dubaji). Cestou vybirame dalsich 100aed, snad nam do nedele vystaci. Pak si sedame do klimatizovane zastavky, ktera ovsem neklimatizuje, jen kdyz jsou otevrene dvere. Po chvili k nam vleze arabas v letech a nabizi nam zlaty iPhone za 1000aed. Vlastu to zajima, ale rika mu, ze tam maximalne za 200. Pan rika ze neee, ze je to super mobil z Kalifornie :-)) ukazuje nam, jak pekne funguje, vlasta mu tam nastavi cestinu a pan uz se v zivote chudak nedostane zpatky na ty svoje klikyhaky :) vlasta si s telefonem chvili hraje, nevypada vubec spatne, ale je nam jasne, ze vevnitr to bude vykuchana prazdna krabicka. Radim Vlastovi, at zkusi, jak to foti a hned to vidime, fotak to ma jako z nejake stare Nokie :-) Hned v ten okamzik pan stahuje cenu z tisice dirhamu na tri stovky a rika, at koupime aspon jeden jako darek nebo pro dite na hrani :-) v tu chvili prijizdi nas bus c28, ktery jede v 10:50 a pak nejak po pul hodine. Nasedame a jedeme cca 45 minut do Mamzar parku. Je to velky park, do ktereho se plati vstupne 5aed (only cash) a je to misto u more s lesikem, ve kterem muzete posedet. Jelikoz je patek, takze jejich nedele, hrnou se sem davy mistnich, velke rodiny si tady rozdelaji gril bud svuj dovezeny nebo ten, co je tu pro vsechny a vsichni griluji, jedi, piknikuji, hraji fotbal, kriket, pinkaji si s mickem, proste paradni veget. Je tady opravdu hrozne moc lidi a zadni turisti. Park je rozlehly a dimenzovany na hodne lidi, jsou tu i velke travnate plochy, hriste pro deti, par stanku se zmrzkou a obcerstvenim, ale hlavne jsou tu ctyri plaze a jsou NAPROSTO DOKONALE!! Ta kde se pichneme je asi ta hlavni, je velka, siroka, je na ni bily jemnoucky pisek, palmy a u nich velke sutry jako na Seychelach. Je tu full servis, toalety s prevlekarnou, lehatka a slunecniky pujcuji za 25aed za set, u toho je i plazovy trezor za 15aed, jsou tu sprchy, plavcici... Jdeme se projit po plazi dal a fotime par fotek, ale je dnes zatazeno, za coz jsme radi kvuli spaleninam, ale na fotky to je spatny, takze foceni nechavame na zitra, kdy se sem budeme vracet a kdy uz podle predpovedi bude krasne. Lehneme si do stinu a zbytek odpoledne relaxujeme. Je super, ze tu neotravuji zadni pristehovalci, co po plazich vsude jinde ve svete prodavaji cetky a je jich padesat za hodinu. Tady je plazovy prodej zakazan. Je tu dokonce zakaz foceni, ale ten nikdo nedodrzuje. Poobedvame v restauraci Happy dolphin, ale maji tu hrozny vyber, takovy fastfoodovy. Ostatne jako ve vsech jidelnach, kde jsme byli. Hamburgery , toasty, smazene nuggety, smazeme hranolky, smazene vsechno. Davam si jedine nesmazene spagety (25aed) a vlasta nuggety s hranolkama (22aed). Pak zacina trosku prset, no mam dost, uz podruhe za poslednich pet dni, co na pousti prsi. Nj, brezen je jeden ze tri nejdestivejsich mesicu tady v Dubaji. Nam to ale nevadi, je teplo. Kolem pate jedeme stejnym busem zpatky na hotel. Bus stal jen 3aed, je to v jedne zone, takze je to levne. Na karte nam zbylo 7aed, zitra si tedy budeme muset nabit, uz by nas to nepustilo, prestoze na cestu tam i zpet nam staci 6aed. Na hotelu si trochu odfrkneme a v osm zase razime ven. Nechame se abrou odvezt na Old souk a tam si jeste prochazime ty pekne ulicky. Pak hura zpet do Deiry. Cestou nocni Deirou si az dnes vsimame, ze tady normalne postavaji kurvy! Cernosky v parukach oblecene do prilehavych oblecku a oslovuji kolemjdouci chlapy. Mazec. Bloudime zase cestou do hotelu, jsme tady z tech jejich vsech stejnych ulicek trochu zmateni. Mame novou hlasku, na otazku:,,Muzeme jit touhle ulici?" Se odpovida:,,Muzem, stejne vyjdeme blbe." :-) (misto u hotelu) Dojdeme do hotelu a sup na kute, rano brzo vstavame.

Sobota

V noci byl v hotelu trochu bordel. V pokoji vedle nas nejaky podle hlasu cernoch objednaval cosi po telefonu. Ve dve rano nas pak vzbudilo, jak nejaka zena kricela na chodbe NO SLEEP, NO SLEEP a hrozne se smala, cinkl vytah a odjela. Ja si teda myslim, ze to byla nejaka prostitutka, co od cernocha odchazela. Na to u nej nekdo klepe, pikolik prisel pro kufry, povidali si pekne od plic, televize tam rvala... No nedalo se spat. Pak jsme nejak usnuli a najednou uz je rano a my mame pocit, ze jsme skoro nespali. Je 7:45 a chceme vyrazit co nejdriv, protoze chceme stravit co nejvice casu na Mamzar beach, ale predtim jeste musime zajet nafotit Burj Khalifu, kterou mame zatim vyfocenou jen zeshora nebo z metra. Musime taky dobit nase Noi karty, ale nejak rozumne, aby nam na ni zbylo pokud mozno co nejmene penez. Minimum pro dobiti je 5aed. Cesta metrem na Burj Khalifu je od nas z Banyias asi sest zastavek metrem a sebere to 5aed. Je brzo rano, takze ji musime dost obejit, abychom meli to spravne svetlo, ale da se nafotit krasne z mnoha mist, kdyz z metra vystoupite ven a nejdete tim silene dlouhym tubusem do Dubai Mallu. Trochu si tam hrajeme se samospousti a blbneme a kdyz jsme konecne spokojeni, jdeme zpatky do metra a jedeme na nasi Banyias station, odkud jede bus C28 na Mamzar beach. Tesne pred Banyias si uvedomim, ze nemam svuj satek, ktery tu porad nosim a ktery jsem si hodne oblibila. Neeee, potratili jsme ho nekde behem foceni Khalify! Dost me to mrzi, ale vracet se kvuli tomu nechci... Je to hrozne daleko pesky a my mame tezky batoh. Jedeme na snidani do naseho Mekace a po ni v 10:50 busem na plaz. Dnes je opravdu krasny slunecny den. Oproti vcerejsku tu nejsou skoro zadni lide a ti, co tu jsou, jsou vetsinou turiste. Bereme zase misto pod drevenym slunecnikem, je poledne a slunce nam ukazuje svou silu. Jsme poradne namazani, za tech 6dni jsme vymazali uplne cely opalovaci krem, jak jsme po tom spaleni vyskoleni. Roztahujeme deku a jdeme fotit to, co jsme vcera kvuli zatazene obloze nenafotili. Je to tady tak nadherne! Kdyz sviti slunce, teprve to vynikne. Ten bily pisek uplne sviti a odrazi spoustu svetla na krasne fotky. More je teple a klidne, jen se tak line prevaluje... Jdeme az do toho cipu u vlnolamu, na kterem nejsou zadni lide a fotime a fotime. Za cipem je dalsi z plazi, pocitam ze beach 3 a opet uchvatna. Melky vstup do more, uplne tepla voda, vlnky, jemny pisek... Na cele plazi jsou palmy, omotane zavlazovacimi kabely, ostatne jako vsechno, co je tady zelene. (Kolem silnic je jen poust a v nich uz natazene zavlazovaci kabely v pruzich, jako priprava na vysazeni kvetin nebo travy. Maji tady kolem silnic vysazeno hodne krasne barevnych surfinii.) Zpet k plazi. Takze jsou tu krasne palmy, mezi ktere jsou posazene velke kameny, jsou tu drevene slunecniky, pod ktere si zdarma lehnete, kdyz je volny. Jak jsem jiz vcera zminila, jsou tu sprchy, toalety, prevlikarny, kolem plaze dlouha promenada, ktera spojuje s okolnimi plazemi a po ktere se da treba bruslit a jezdi tu i kocar, tazeny konmi. Jsou tu nekde i tri bazeny, do kterych si musite priplatit vstup, ale nenarazili jsme na ne. Nehledali jsme je. Jeste pred vstupem do Mamzar parku se busem jede kolem obrovskeho ,,koupaliste", vypada to jako Michal u Sokolova nebo Matylda v Moste. Je to velka vodni plocha ve vnitrozemi, takovy rybnik, ktery ma prokopany z more privod vody, kolem zase krasna plaz (jak jinak v pousti), palmy, ale zadny pohyb vody, je to proste uzavreny rybnik. Uzivame si tu dokonalou plaz a konstatujeme, ze je proste k neokoukani, porad se musime kochat. Zarazujeme ji mezi nase TOP plaze na predni pricky. Jdeme se podivat i do druheho cipu, za kterym je dalsi, o trochu mensi, ale stejne krasna plaz a neni na ni ani noha. Lide jsou lini se trochu projit, nikdo sem nedojde. Stravime tady krasny posledni den v Dubaji a davame telu poradnou posledni davku slunicka a tepla. Jsme tu skoro az do zapadu slunce, vetsina lidi uz odesla, lehatka uz slozili a zamkli, uklizeci sbiraji odpadky z pisku... Porad nas tu prekvapuji, cekali jsme treti svet a oni jsou tu v nekterych vecech o dost napred. Treba ty ruzove vagony pro zeny a deti v metru i autobusech, to nema chybu. Zeny jsou v bezpeci, nemusi se bat... Jsou k zenam vubec uctivi. Kdyz se mackame v mhd nebo vytahu, snazi se me vubec nedotykat. Pousteji mezi sebou sednout starsi... Treba v Hong Kongu vsichni jedou jen za sebe, nehledi na nikoho jineho. Jsou tu napred i v prisnem trestani vseho nezakonneho, proto tu je tak nizka kriminalita, prestoze je tu asi 70% pristehovalcu a hodne cernochu, clovek se tu proste neboji. V HKG jsme se v noci bali, vylejzali tyhle pristehovalecky zoombie a delali dusno. Staci mit prisne zakony a mesto neziska povest nebezpecneho mista. Pak taky ta nemoznost koupit alkohol... Jdeme se rozloucit s morem, hazime do nej jako vzdy minci, abychom se k nemu brzo vratili a je nam smutno. Nechce se nam odsud. Dubaj je misto, kam se rozhodne chceme vratit, jakoze to nikdy nedelame. Ale az bude u nas zima, hnusne, smog a takove ty dalsi paradni dny u nas na severozapade, poletime se sem na par dni placnout na plaz. Ted, kdyz z Prahy zacali letat FlyDubai za 5500kc... Nelette. Bus zpatky jel v 18:13, vystupujeme u zastavky metra Union, ktera je jen jednu stanici od Banyias a jdeme do Carrefouru na Fish roundabout, kde dokupujeme posledni darky domu, velbloudi mlika, sladkosti a tak. Koukame, jak tady maji nehorazne natazene volne vazene datle, na trhu jsem je kupovala nektere za 10, nektere za 25aed a to uz byly jedny z nejdrazsich. Tady je maji kolem 60-70aed za kilo! Pak dojdeme do hotelu pesky, zda se to na mape daleko, ale je to kousek. Cestou kupujeme posledni placky od pekare, co se na me zubi jak mesicek na hnuj a to je pratele konec. To je konec nasi dovolene. Na hotelu zabalime batohy, netece tepla voda, takze si musim umyt vlasy ve vlazne a to je teda zuzo :-) Hotel Africana je sice krasne nablyskany a cisty, za tu vodu ale dostanou ne uplne pochvalne hodnoceni. Jinak bylo vse v poradku, byl v nem paradni klid, lednice, klimatizace, co vic chtit.

Nedele

Budik zvoni v 5:15, krutas! Dobalime zbytek veci a jdeme na posledni snidani do Meka. Leti nam to v 8:15, nejpozdeji v 6:45 chceme byt na ceste na letiste. Mesto je uplne prazdne, je zvlastni nepotkavat tu zadne lidi... Jen zametaci z technickych sluzeb pekne zametaji chodniky, sbiraji odpadky, omyvaji ty krasne kvetinove pomalovane odpadkove kose a jeste nam u toho preji dobre rano. A vubec, dost lidi nam tu v prubehu pobytu rikalo ,,Hello, welcome to Dubai" jen tak, uprimne. V Egypte by se hned nalepili a otravovali, pripadne natahli ruku. Taky jsme tu nepotkali jednoho jedineho zebraka! A to jsme prosli jak Deiru krizem krazem, tak uptown. No jak rikam, jsou tu nejak napred. Po snidani bereme taxi a nechame se odvezt na terminal 2. Dalo by se asi pobliz zajet metrem (zastavka Airport free zone), ale takhle brzo jeste nejezdi. Taxi s nastupem 5aed (jako vsude, krome smeru od letiste, kdy je nastup 20) nas vyjde na 18aed a je to 6km, jsme tam za chvilicku. Akorat ze na odbaveni ceka asi milion lidi v trapne umele zakroucene fronte, sice odbavuje asi 10prepazek, takze fronta se celkem hybe, presto to nestihame. Hodinu pred odletem ukoncuji odbaveni. Nastesti tu chodi vyvolavac, ktery vola,,Nejaci cestujici do Prahy?"a dalsich mest, kterym konci odbaveni a ty pousti dopredu. Takze priste se nemusime vubec vlacet tou dlouhou frontou, jen nekde cekat, az zacnou vyvolavat :-) V Duty free shopu utracime posledni dirhamy a nastupujeme do letadla, ktere, jak nam kapitan oznamuje, bude mit asi hodinu zpozdeni, protoze jsme dvacati ve fronte na odlet. No nazdar. Pri posouvani se po runwayi pak koukame, kolik tady tem Emirates airlines stoji nejvetsich letadel Airbus A380 a je jich fakt dost. To nase prditko proti nemu vypada jako maketa. V letadle dostavame snidani a kavu, vodu, dzus, standardni servis, ktery je ovsem v nizkonakladovem letu nestandardni. Let byl klidny, dosedame do jak jinak nez nevlidneho a destiveho pocasi a ctyr stupnu. No jo no, jsme doma :-( Tak sbohem, Dubaji, hope to see you soon!